Julius Reichel / White Trash / Trash Pop / FCK YR CSH

Julius Reichel (1981) je programovým vyznavačem uvolněného malování, ale jeho nová výstava přináší i něco jiného. Po tom, co zpochybnil médium závěsného obrazu a posunul ho směrem k objektu a instalační situaci, se vrátil k analýze obrazového prostoru a intenzivnímu zkoumání proměnlivého vizuálního kódu s vazbou na aktuální životní pocit. Tentokrát pracuje především prostřednictvím fragmentace a principů koláže. Výsledkem je regulérní zhutnělý obraz – olejomalba, která svým formátem pokouší lidské měřítko, takže není problém se v ní ztratit. Koláž jako pracovní metoda podtrhuje typickou vrstevnatost jeho maleb. Ta ovšem, kromě barevného překrývání, v tomto případě těží především z destrukce. Na jednu stranu vzniká prořezáváním, na druhou vlepováním kusů starších maleb, které mu slouží k „transplantaci“. Tím se nenápadně zviditelňuje anatomie jednotlivých pláten jemně posunutých směrem k nízkému reliéfu. Intuitivní práce na základě dlouhodobé zkušenosti ho volně vrací k principům graffiti, s nímž začínal, což ještě podtrhuje návrat k fenoménu písma. Jestliže je ovšem pro writery charakteristický zájem výhradně o tvary fontů, Reichel písmo nyní používá obsahově ve smyslu tradiční jazykové a mentální hry zaměřené na sdělení. Skládá z něj slova i věty a zdůrazňuje tak princip obrazu jako nosiče informací. Ne náhodou jsou hlavním tématem jeho obrazů hlavy. (Radek Wohlmuth