Ivana Sláviková

Ivana Sláviková začala svojí uměleckou dráhu na Škola úžitkového výtvarníctva v Kremnici, po které následovalo studium na Akademii umění v Banskej Bystrici. Ve své době byla jednou z prvních absolventek ateliéru Socha a aplikovaná média a katedry sochařství AU. Rozdílnost a jedinečnost svého přístupu v mužském kolektivu musela několik let tvrdě hájit, aby nakonec prosadila svou. V jejím díle se markantně uplatňuje rozpor měkkého a tvrdého, ať už se jedná o rozpor mezi užitými materiály, nebo materiálem a tématem, které zobrazuje. Přelomovou prací v její tvorbě je měkká plastika Obete varujú (2007), ve které se spojuje její přirozená touha po experimentu, a uvažování o soše mimo její klasický rámec. Setkání s Braillovým písmem a tvorba primárně pro nevidící v rámci absolventské práce (Ne)viditelní (2011) prohloubilo její zájem o haptický kontakt diváka s dílem. Tyto její práce vyžadují dotek a diváky k němu přímo vyzývají.