Latentní touha po pocitu prožívání dobrodružství, kráčení po cestě jako první, žhnutí jisker poznání. Hlubiny objevů a strachů, hledání správné cesty v životě chlapa a ješitně marné pokusy o ženský názor. Dvanáct skupinových setkání, a společné hledání limitů v médiu kresby, co ještě lze zapsat beze slov, kam až se dá zajít v pohádce, zůstat seriózní a přitom vůbec. Hledání draka v sobě, skrz draky co lítají kolem nás.
Vladimír Strejček (1978) je živelný kreslíř s nekompromisním suverénním přístupem k tvorbě, pracující automaticky a spoléhající se na prvotní surovou myšlenku. Matěj Hájek (1982) zachází s kresbou jako se dřevem, pohybuje se ve hmotách a lineárních objektech s rezonancí avantgardy. Alex Jindrák (1985) pracuje strukturálně, v barvách imitujících digitál, glitche či aberace.